Pokud se v noci budíte s kručícím žaludkem a potají hledáte něco k zakousnutí, pak zřejmě trpíte syndromem nočního přejídání. Ten se obvykle projevuje tím, že člověk ráno nemá na nic chuť, večer ale nedokáže přestat jíst. Tento jev přitom usnadňuje rozvoj obezity, cukrovky, a dokonce i depresí.
Problém nočního přejídání trápí miliony jedinců po celém světě. Američtí lékaři syndrom s trochou nadsázky přirovnávají k dietě japonských zápasníků sumo. Možná někdy přemýšlíte nad tím, jak tito lidé dosahují svých obřích rozměrů? Profesionální zápasníci si totiž před ulehnutím ke spánku dopřávají pořádnou porci kalorií v podobě energeticky bohatých pokrmů. Následný spánek jim zaručí, že se veškerá energie uloží do podoby tukové tkáně. Noční vyjídání ledničky tedy usnadňuje rozvoj obezity a cukrovky. Kilogramy váhy navíc však přinášejí i značné psychické problémy. Konzumací stravy místo spánku lze například dospět až ke vzniku depresí.
Za vším hledej hormony
Celý lidský organismus je řízen složitou sítí hormonálních působků. Ty možná trochu překvapivě stojí i za nočním přejídáním. Konkrétně se jedná o pětici hormonů, jež jsou zodpovědné za příjem potravy. Porucha jejich rovnováhy v těle způsobí to, že se tělo začne dožadovat potravy i v hodinách nočního odpočinku. O které hormony se jedná?
- Inzulin. Velmi důležitý hormon produkovaný slinivkou břišní. Jeho působením dochází k ukládání vstřebaného cukru do tkání. Pokud si dáme velkou porci jídla bohatého na sacharidy, inzulinu se do krve uvolní značné množství. Výrazně sníží hladinu cukru v krvi a my „dostaneme hlad“.
- Leptin. Ten naopak brzdí příjem potravy. Leptin produkuje tuková tkáň a informuje mozek o tom, že není potřeba přijímat potravu. Při častém přejídání se leptin přestává na mozkovou tkáň působit a organismus tím ztrácí přirozenou brzdu v příjmu potravy.
- Ghrelin. Vytváří ho žaludeční tkáň a je jedním z „hladových“ hormonů. Ghrelin vysílá do mozku signál o tom, že tělo potřebuje jíst.
- Peptid YY. Látka produkovaná střevními buňkami hlásí mozku, že střeva jsou plná a příjem potravy je možné zastavit.
- Kortizol. Tento stresový hormon stojí trochu stranou od výše zmíněných působků. Není klasickým hormonem v řízení příjmu potravy. Jeho hladiny však stoupají při dlouhotrvajícím fyzickém a psychickém napětí. Vyšší množství kortizolu poté vede ke zvýšení hladiny cukru v krvi, ale také ke vzniku pocitu hladu.
„Sedmička“ proti nočnímu přejídání
- Naučte se snídat. Ranní jídlo hraje klíčovou roli v boji proti nočnímu přejídání. I když nestíháte nebo nemáte hlad, vždy byste měli alespoň něco malého sníst. Na začátek postačí i prostý plátek chleba se šunkou a čaj nebo bílá káva.
- Nepijte svoje kalorie. Energie přijatá ve formě sladkých nápojů je krajně nevhodná. Sladké limonády totiž obsahují jednoduchý cukr glukózu, jejíž příjem způsobuje značné zvýšení hladiny inzulinu.
- Jezte pravidelně. Určitě znáte tu situaci, když celý den nestíháte, večer neúspěšně odoláváte vábení ledničky a následně uléháte ke spánku s přeplněným žaludkem. Večerní přejídání však způsobí značné rozkolísání hladiny hormonů, což může vést k nočnímu buzení s pocitem hladu. Denní příjem potravy by tak měl být rozdělen do 3 až 5 jídel.
- Nezapomínejte na bílkoviny a tuky. Živočišné i rostlinné bílkoviny a nenasycené tuky by měly tvořit základ jídelníčku. Jejich příjem pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Příkladem mohou být libová masa, mléčné výrobky, vejce, ořechy a rostlinné oleje.
- Uvolněte se, prosím. Nenechte se pohltit každodenním stresem. Každý den si najděte alespoň chvíli na odpočinek. Relaxace a provozování koníčků pomáhají v udržování stabilní hladiny kortizolu v krvi.
- Nezanedbávejte pravidelný spánek. Pokud špatně spíte, máte větší hlad. Proč tomu tak je? Nedostatek odpočinku totiž vede ke zvýšení „hladového“ hormonu ghrelinu a snížení peptidu YY.
- Vyzkoušejte potravinové doplňky. Omega-3 mastné kyseliny, vitamin D, chrom, lipoová kyselina nebo vláknina pomáhají snižovat touhu po jídle.
(holi)
Zdroj: drhyman.com
- Kouření a diabetes – vražedná kombinace
- Kvasinkový zánět se rád vrací. Zvláště máte-li cukrovku!
- Lahodně nezdravé stravování – odoláte?
- Léčba cukrovky I. typu? Důležité je komplexní opatření
- Léčba diabetu – účinná a dnes už bezpečná i pro ledviny
- Léčíte diabetes prášky? Pozor na vedlejší účinky!
- Ledviny – jeden z nejdůležitějších orgánů v těle
- Léky na cukrovku 2. typu – mohou je užívat i děti?
- Léky na cukrovku: některé lze brát i s poškozenými ledvinami
- Léky na cukrovku: už dávno nejde jen o inzulín
- Malý diabetik na letním táboře: Jde to vůbec?
- Mám diabetes. Takže co mi vlastně je?
- Máte cukrovku? Nepodceňujte svoji váhu!
- Máte cukrovku? Určitě se zbavte cigaret!
- Máte podezření na cukrovku? Jděte na vyšetření co nejdříve!
- Máte poškozené ledviny? Změňte stravování v jejich prospěch!
- Metabolický syndrom aneb Smrtící daň za současný životní styl
- Moderní diety mají jedno společné: hlavně nejíst normálně!
- Moderní léčba diabetu II. typu chrání i srdce!
- Nadváha diabetiků aneb Někdy sportovat nestačí