MOŽNOSTI LÉČBY DM

Hlavním cílem léčby diabetu je kontrola hladin krevního cukru a snížení rizika rozvoje náhlých i pozdních komplikací, které cukrovku mohou doprovázet. Podobně jako se liší průběh a mechanismy vzniku diabetu I. a II. typu, existují i v terapii těchto dvou onemocnění zásadní rozdíly.

V hlavní roli inzulín

Terapie diabetu I. typu se v současnosti neobejde bez podávání syntetického inzulínu. Aby organismus dostal takové množství tohoto hormonu, které aktuálně potřebuje, je nutné dodržování určitých režimových opatření. Důležitá je zejména pravidelná strava s přesným množstvím sacharidů (cukrů) a úprava dávky inzulínu před případným intenzivnějším fyzickým výkonem. Vhodné je také zanechání kouření. Syntetický inzulín je nutné podávat formou podkožních injekcí (obvykle s pomocí inzulínového pera) nebo pumpou, která hormon do organismu sama uvolňuje v potřebném množství. Optimální inzulínový režim (kdy, jaký typ a jakou dávku podat) určí zkušený diabetolog. Potřeba inzulínu se zvyšuje (a tedy je obvykle nutné přidat na množství) v následujících situacích:

v průběhu infekčních onemocnění se zvýšenou teplotou (pozor však v případě, kdy člověk v období stonání méně jí),
v období psychického stresu.

V budoucnu snad bude více dostupná transplantace celé slinivky či Langerhansových ostrůvků, které inzulín produkují. Dnes je tato metoda léčby spíše výjimečná.

Léčba na více frontách

Terapii diabetu II. typu lze rozdělit do tří skupin, které se navzájem doplňují:

dietní opatření,
režimová léčba (pravidelná fyzická aktivita a zanechání kouření),
užívání léků.

Nedílnou součástí léčby je také pravidelná kontrola hladin cukru glukometrem (přístrojem, který by měl mít každý diabetik doma) a podrobnější vyšetření krve, které provede lékař.

1. Stravování s rozumem

V případě cukrovky II. typu je namístě mírně redukční dieta s cílem snížit hmotnost u jedinců s nadváhou či obezitou.
Nutné je omezení příjmu sacharidů.
Jídlo by nemělo obsahovat kaloricky bohaté složky a potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, nasycených mastných kyselin a živočišných tuků.
Vzhledem k častému vysokému tlaku u diabetiků je také vhodné omezit příjem soli.
Zásadní je pravidelná strava, ideálně menší dávky 5× denně.
Doporučeno je zvýšení příjmu zeleniny, vlákniny, upřednostnění bílého masa a mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin.

2. Fyzické aktivity

Vhodné je pravidelní aerobní cvičení po dobu 30 minut alespoň 5× týdně. To příznivě ovlivňuje tělesnou hmotnost, krevní tlak, hladiny tuků v krvi a snižuje tak riziko spousty komplikací. V mnoha případech postačuje svižnější chůze. Diabetik by svůj pohybový plán měl vždy konzultovat s lékařem, zejména pokud si aplikuje inzulín.

3. Bez léků to většinou nejde

Malá část nemocných je schopna udržet krevní cukr v mezích normy pouze přísným dodržováním dietních a režimových opatření. Obvykle je však nutná také farmakologická léčba. Ovlivnění hladin krevního cukru je možné pomocí:

užívání perorálních antidiabetik,
aplikace syntetického inzulínu,
kombinací obojího.

Vzhledem k tomu, že s cukrovkou se často pojí také další choroby a abnormality (vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu apod.), je vhodné, aby diabetik užíval ještě léky určené k jejich terapii. Jen tak je možné co nejvíce minimalizovat riziko vzniku takových komplikací, jako je například srdeční infarkt či mozková mrtvice.

Pozor na váhu!

U diabetiků trpících obezitou, kde bývá často velký problém „udržet“ krevní cukr v žádoucích mezích, přistupuje na řadu podávání léků na snížení hmotnosti, event. chirurgická, tzv. bariatrická léčba. Známá je zejména bandáž žaludku (omezení množství přijaté potravy pomocí nasazení kroužku na žaludek), existuje však mnoho dalších druhů bariatrických výkonů.

(veri)

Zdroj: www.mayoclinic.org